Právě tyto výkyvy bývají pro tělo i kůži nejzrádnější. Člověk si zvykne na příjemné počasí a během několika dnů přijde skok do výrazně vyšších teplot a silného slunečního záření. Riziko spálení tak roste i při zdánlivě krátkém pobytu venku.
Sluneční popáleniny patří k nejčastějším letním úrazům, přestože jim lze ve většině případů předejít. Nejvíce ohrožené jsou děti a starší lidé. Dětská kůže je tenčí a citlivější, zatímco u seniorů dochází s věkem k oslabení přirozené ochranné bariéry.
Spálení od slunce většinou nepřijde okamžitě. První příznaky jsou zarudnutí, pálení nebo citlivost: ty se objevují až se zpožděním, kdy už je kůže poškozená. V tu chvíli už žádné „dohnání ochrany“ nefunguje.
Nejdůležitější je okamžitě opustit přímé slunce a zabránit dalšímu zatížení pokožky. I krátké pokračování pobytu na slunci může výrazně zhoršit rozsah poškození.
Základem je ochlazení pokožky, ideálně vlažnou nebo chladnou sprchou. Led se nedoporučuje, protože může kůži ještě více podráždit. Současně je důležité doplňovat tekutiny, protože organismus při spálení rychleji ztrácí vodu a je celkově více zatížený.
Po akutní fázi potřebuje kůže především klid, žádné další UV záření a šetrné zacházení. Volné oblečení a omezení pobytu na slunci pomáhají urychlit přirozenou regeneraci.
Pokud se objeví puchýře nebo silná bolest, jde už o vážnější poškození kůže. V takových případech je vhodné zvážit lékařské ošetření, zejména u citlivých osob nebo větších ploch.
Ať už bude průběh léta nakonec jakýkoli, jedno zůstává stejné. Kíčem není vyhýbat se slunci, ale umět v něm bezpečně fungovat. V době častějších teplotních výkyvů a silného UV záření rozhodují o pohodě léta hlavně drobné návyky, které snižují riziko zbytečných komplikací.
