Mýty a fakta o lupénce

Není výjimkou, že lidé s lupénkou strádají:

  • Fyzicky – častými projevy jsou neustálé svědění nebo pálení postižených míst na těle, bolest kloubů a přetrvávající únava
  • Psychicky – nemoc má vliv i na psychický stav pacientů například nízkou sebeúcta, úzkost, deprese, sexuální dysfunkce a k tomu velmi časté společenské odmítnutí a projevy znechucení
  • Společensky – negativní obraz těla a zhoršené emoční fungování vede k omezením v denních činnostech, vyhýbání se veřejným místům a tím i omezeným sociálním a pracovním příležitostem
  • Ekonomicky – samotná léčba je finančně i časově nákladná, navíc veškeré výše uvedené projevy mají přímý dopad na pracovní život Veřejnost bohužel stále není dostatečně informovaná o tom, že lupénka není žádnou hrozbou pro okolí. Vyhýbáním se, odmítáním či dokonce projevováním znechucení výrazně přitěžujeme všem s touto nemocí.

Mýtus 1: Lupénka je nakažlivá

Tento mýtus je již mnoho let vyvrácený, ale někteří lidé mu stále věří. Lupénka je autoimunitní vrozené onemocnění, jako takové nemůže být nakažlivé. Projevy nemoci pouze připomínají infekční nemoci kůže. Pokud má vaše dítě lupénku, vysvětlete ostatním rodičům i celé rodině, že žádné riziko nehrozí.

Mýtus 2: Lupénka je jen kosmetický problém

Ložiska lupénky na kůži jsou nevzhledná, zdaleka se ale nejedná jen o kosmetický problém. Lupénka je autoimunitní nemoc, projevy tedy vznikají hluboko pod kůží. Může se projevovat jen ložisky na kůži, může ji ale také doprovázet celá řada dalších zdravotních komplikací, například může postihovat klouby.

Mýtus 3: Za lupénku může špatná hygiena

Tento mýtus je zcela smyšlený. Hygiena na projevy lupénky nemá žádný vliv. Na zhoršení nemoci může mít vliv možná nevhodně zvolené mýdlo. Klasická mýdla jsou totiž zásaditá a kůži vysušují. Proto se lidem s lupénkou doporučuje používat speciální kosmetiku.

Mýtus 4: Je to jen alergie

Může být, ale nemusí. Příznaky lupénky mohou připomínat alergickou reakci například na mýdlo či prací prášek. Lupénku musí vždy diagnostikovat lékař. Pokud se ve vašem případě jedná pouze o alergii, postačí se vyhýbat alergenu. Takové štěstí bohužel lidé s lupénkou nemají.

Mýtus 5: Lupénku lze vyléčit

Bohužel, toto je také mýtus. Lupénku lze úspěšně léčit, ale není možné ji vyléčit zcela. Při úspěšné léčbě se podaří eliminovat projevy nemoci, ale ta se může kdykoli vrátit, pokud si nemocný nebude dávat pozor a vystaví kůži jakýmkoliv dráždivým faktorům. Pokud příznaky vymizí, pokračujte s prevencí – ta spočívá především v tom, že se vyhýbáte alergenům, které nemoc zhoršovaly, a kůži dále mažete emoliencii, která kůži hydratují.

Mýtus 6: Lidé s lupénkou nesmí mít děti

Celá řada lidí věří, že lupénka je ve 100 % případů dědičná. Pokud navíc věří i tomu, že lupénka je nakažlivá, budou vám tvrdit, že nesmíte mít děti, „protože je to nezodpovědné“. Nic není dál od pravdy. Lidé s lupénkou samozřejmě mohou mít děti a nemoc se u dětí nemusí vůbec projevit.

Dědí se pouze dispozice k nemoci, stejně jako například u křečových žil, vysokého tlaku či sklonu k obezitě. Ale obézním lidem také nikdo neradí, aby byli bezdětní. Navíc v dnešní době medicína velmi pokročila. Pokud váháte, zda založit rodinu, můžete požádat lékaře o genetický test.