Rodiče zdravých dětí si přejí, abych jejich ratolest byla právníkem či lékařem. Rodiče těch nemocných si přejí jediné, aby se jejich dítě uzdravilo.

Jakmile zazní diagnóza: lupénka, hledá většina rodičů informace na internetu. Najdou samozřejmě celou řadu děsivých článků o tom, že lupénka znemožní dětem žít plnohodnotný život. Nenechte se zbytečně strašit. Máme pro vás několik typů, jak nemoc vašeho dítě přijmout a umožnit jim i s nemocí prožít radostné dětství.

Nechte dítě žít normálně

Malé dítě neví, co je to lupénka, ani neví, proč by kvůli tomu mělo panikařit. Při lupénce se v zásadě kožní buňky množí rychleji než by měly. Pokud to vezmete kolem a kolem, je kůže dětí superhrdina a jen okolní realita prostě nestíhá jeho tempo. Takto nemoc i vysvětlete dětem. Nemoc pak nebudou vnímat jako handicap, který je omezuje, ale jako něco, co prostě k životu patří. Vždyť i superman měl svůj kryptonit. Budou pak i lépe snášet léčebný režim.

První krok je, abyste vy ani dítě nevnímali nemoc jako tragédii, psychicky zničení rodiče nemohou vychovat psychicky zdravé dítě. Každý lékař vám přitom poradí, že psychická pohoda je nezbytná pro úspěšnou léčbu.

Nechte dítě žít co nejnormálnější život. Vysvětlete ve školce či ve škole, co dítěti škodí a čeho se musí vyvarovat, ale jinak jej nechte dělat veškeré aktivity se zdravými dětmi. Zvolte vhodné kroužky i sportovní aktivity. Děti s lupénkou se nesmějí příliš zapotit, protože pot může škodit kůži. Místo na balet či fotbal tedy dítě zapište na kurzy kreslení, jógy nebo do turistického kroužku.

Děti s lupénkou mohou dělat prakticky vše, jen se musí vyvarovat alergenů a dráždivých vlivů. Místo psa můžete pořídit například želvu nebo papouška. Zeptejte se lékaře, vaši snahu dopřát dítěti normální dětství jistě podpoří a doporučí vám vhodné aktivity i řešení běžných dětských starostí.

Spojte se s dalšími lidmi s lupénkou

Spojte se s dalšími lidmi, kteří nemocí trpí. Můžete pak sdílet rady, jak s nemocí zatočit a zároveň si vzájemně budete psychickou oporou.

Můžete zkusit kontaktovat místní klub Spolku psoriatiků a atopických ekzematiků nebo se zeptat vašeho dermatologa, zda neví o podobných aktivitách ve vašem okolí. Děti tak získají stejně nemocné kamarády. To jim samotným pomůže se s nemocí smířit, aby si ve zdravém kolektivu nepřipadaly „divně“.

Když si potřebujete popovídat

Lupénka se nejčastěji projevuje v dětství. Pokud ji ale lékař diagnostikuje mladistvým nebo dokonce dospělým, není to nijak jednoduší, spíše naopak. Pokud se diagnóza projeví u mladého člověka, který doposud žil obvyklý život a není zvyklý řešit okolní vliv, bude se s ní pochopitelně vyrovnávat hůře. Lupénka totiž znamená do jisté míry změnit životní styl.

V takovém případě je nejdůležitější podpora rodiny a přátel. Lupénku sice nejde vyléčit, ale lupénkou život nekončí. Častým doprovodným jevem lupénky jsou také deprese a pocity úzkosti. Pokud vám nebo někomu ve vašem okolí lékaři diagnostikovali lupénku, navštivte bez obav psychologa. Pomůže vám nemoc přijmout a zvládnout. Krom toho terapie vám mohou rozšířit obzory a nalézt nové koníčky, kterým se budete moci věnovat bez omezení.

facebookgoogle_plus